• TOPlist“>

  • schody do nebe

    Někdy není jiná možnost, než břitvu tenkou položit si na kost a kapky krve nechat stékat po cestičce vyšlapané. Ten hřejivý pocit, že za chvíli  zbyde jen slupka těla - to je to, to je to, co bys tak chtěla.Vzdávám se nebesům na výsostech, až mě z toho mrazí v kostech.Vzdávám se nebesům na výsostech, vzdávám se, až zbyde jenom kost.

    Brrr, až mě z toho, co jsem napsala, běhá mráz po zádech. Osobně  sebevraždu vnímám jako smutný únik před realitou a hlavně před sebou samým. Nikdy jsem nepochopila, jak si někdo může sáhnout na svůj vlastní život. Rozumím, někteří lidé mohou skončit na dně, na dně, ze kterého se těžko vyhrabává ven, ale ani to jim nečiní pravomoc stáhnout na sebe ruku. Život je Dar a oni ho promrhají. Asi nikdy nepochopím sebevrahy, možná, že nikdy nepochopím jejich nenávist k životu, jejich promarněnost, bezednost a prázdnotu. A jsem za to ráda. Tento svět je mi téměř cizí a nahlédnout do duše šílenství člověka by bylo neustojitelné. Říkám šílenství, ale pro někoho to šílené být nemusí. Snad pro ně samé. Snad v tom vidí únik před všemi starostmi, snad v tom vidí osvobození ze strastí. Ano smrt je osvobozením z pout, jenž ztrhávají nás k zemi. Pout, kterými jsme všichni připevněni a tyto pouta nás opouští v den smrti. Ale život je něco víc než pouta, strast a úniky. Je to paleta plná barev, je to hudební sál plný lidí. Je to duha na obloze, tak barevná a různorodá. Je to hra, která stojí za to být dohrána až do konce.

    Nemá cenu nikoho odsuzovat, ať je  volba na každém, co se svým životem udělá. Ale vzdát se něčeho tak krásného, co nám bylo shůry dáno, je pro mě nesmysl. Přeji si jen, ať to více lidí vnímá jako já. A ať je svět stále plný barev.


  • Vítám Vás na mém novém blogu. Rozhodla jsem se, že si ho založím z důvodů publikování mých výtvorů a myšlenek, co se mi honí hlavou.

    Nejdříve bych se mohla trochu představit. Jmenuji se Michaela a právě jsem dostudovala čtyřleté gymnázium. Mám ráda knihy, filmy, přírodu, koně a mohla bych pokračovat, ale trochu vás ošidím.

    Tak to je k úvodu asi všechno.

    Snad se Vám na mém blogu bude líbit.